Stránka obsáhle vysvětluje a definuje, kdo je to advokátní koncipient, co dělá v advokátní kanceláři a jaké jsou jeho pravomoci a možnosti a také podle jakého zákona se koncipienti řídí, ad.
Advokátní koncipient je právník, který vykonává advokacii v advokátní kanceláři pod dozorem advokátního školitele a připravuje se na advokátní zkoušky.
Advokátní komora požaduje, aby koncipient pracoval na plný úvazek v hlavním zaměstnaneckém poměru pod dozorem advokátního školitele, přičemž zaměstnavatelem musí být fyzická či právnická osoba vykonávající advokacii v souladu se zákonem o advokacii, zák. č. 85/1996 Sb. v platném znění. Advokátní školitel sám však zaměstnancem být nemusí. Předmětem výkonu práce advokátního koncipienta je vždy na prvním místě sepisování právních úkonů a právní pomoc v souladu se zákonem o advokacii.
Advokátním koncipientem se může stát osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání s magisterským titulem v oboru právo, má způsobilost k právním úkonům, je zaměstnancem na plný úvazek u fyzické či právnické osoby vykonávající advokacii a podá osobně žádost o zápis do seznamu advokátních koncipientů. Advokátní komora vydává koncipientům průkaz České advokátní komory, který slouží jako průkaz totožnosti a je vyžadován při právním zastupování.
Na rozdíl od období před r. 1948, kdy se advokáty stávala jen malá část advokátních koncipientů, se dnes (15.11.2018) toto postavení nechápe jako celoživotní profese, nýbrž advokátní koncipienti se po uplynutí stanovené tříleté praxe vesměs stávají advokáty.
Poměr koncipientů na jednoho advokáta je v posledních letech průměrně 3:1.
Hlavním cílem advokátního koncipienta by mělo být to, aby po dobu výkonu zákonem stanovené tříleté praxe získal co nejvíce praktických zkušeností a dovedností v oblasti právního řádu České republiky i práva Evropské unie a mohl následně působit jako samostatný advokát (popř. ve sdružení) nebo v jiných právnických profesích.
Zákon o advokacii dává advokátovi právo nechat se při jednotlivých úkonech právní služby zastoupit advokátním koncipientem či jiným svým zaměstnancem, přičemž tímto způsobem advokátní koncipient právě získává nejdůležitější návyky a praktické dovednosti pro budoucí vlastní právnickou praxi. Uvedeného práva by však měl advokát využívat velmi obezřetně a vždy s přihlédnutím ke zkušenostem a dovednostem konkrétního koncipienta, neboť za veškeré úkony a činnosti koncipienta odpovídá klientovi advokát sám.
Je nutno zásadně odmítnout občas se vyskytující případy, kdy advokát vyšle koncipienta zastupovat klienta např. při občanskoprávním jednání nebo při hlavním líčení na poslední chvíli, bez znalosti věci, přičemž nezkušený koncipient posléze není schopen účinně hájit zájmy svého mandanta.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment