Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného (tj. částkou rozhodnou pro výpočet dávek nemocenského a důchodového pojištění) je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje:
Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje:
- náhrada škody podle zákoníku práce a předpisů upravujících služební poměry
- jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
- odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů, např. podle zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích,
- věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb. ,
- plnění poskytnuté poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
- pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2 zákona o pojistném.
Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného pro rok 2024 je částka ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy, tj. částka 2 110 416 Kč).
Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u dvou a více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec požádat příslušnou ÚSSZ* o vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5 % z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a maximálním vyměřovacím základem. K žádosti je třeba přiložit potvrzení všech zaměstnavatelů o vyměřovacích základech v jednotlivých zaměstnáních, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě se však vracení přeplatku na pojistném nevztahuje na jednotlivé zaměstnavatele.
*Od 1.1.2024 se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5 územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) . Všechna stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment