Ve Vámi popsaném případě je klíčové, zda bude Váš stavební záměr vyhodnocen jako "obnova starého plotu" (tedy de facto jeho oprava), nebo jako "výstavba nového plotu", přičemž výhodnější je pro Vás samozřejmě varianta prvá.
Poslední významná novelizace stavebního zákona přinesla v tomto ohledu skutečně podstatnou změnu. Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona totiž platí, že k výstavbě oplocení:
- do výšky 2 m,
- které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- které se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
(přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně)
není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, tzn. že oplocení, které splňuje všechny shora uvedené podmínky, může být realizováno bez ingerence stavebního úřadu.
Pakliže Vámi zamýšlené oplocení splňuje všechny shora uvedené podmínky, nebude nutné žádat o přivolení stavebního úřadu (přičemž nebude rozhodné, zda budete oplocení obnovovat či nově budovat).
Vzhledem k tomu, že svůj stavební záměr hodláte realizovat v záplavovém území, a to v aktivní zóně, je zapotřebí nahlédnout rovněž do vodního zákona. Dle § 67/2 písm. c) vodního zákona totiž platí, že v aktivní zóně je zakázáno zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky. Porušením tohoto zákazu se může fyzická osoba dopustit přestupku, za jehož spáchání hrozí pokuta do 20.000,- Kč (jak vyplývá z § 116/1 písm. o) a § 116/2 písm. a) vodního zákona).
Dle § 17/1 písm. c) vodního zákona je souhlas vodoprávního úřadu třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to (mimo jiné) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích.
Vzhledem k tomu, že v aktivních zónách je zakázáno zřizovat oplocení (tedy budovat nová oplocenní, je zapotřebí, abyste se na místně příslušný vodoprávní úřad obrátil s žádostí o souhlas s obnovou zchátralého oplocení (a abyste zdůraznil, že se nejedná o zřízení nového oplocení, nýbrž obnovu/opravu oplocení již existujícího). Dospěje-li vodoprávní úřad k názoru, že obnovou oplocení nebudou podstatně ovlivněny odtokové poměry v aktivní zóně (§ 67/1 vodního zákona), udělí Vám souhlas k obnově oplocení.
Souhlas místně příslušného vodoprávního úřadu bude jediným veřejnoprávním přivolením, které budete k realizaci svého stavebního záměru potřebovat (bude-li totiž oplocení splňovat výše uvedené parametry dle stavebního zákona, nebude jakákoli ingerence stavebního úřadu nutná). Jakákoli minulá vyjádření stavebního úřadu by proto měla být v řízení před vodoprávním úřadem irelevantní.
Záplavová území jsou vymezována vodoprávním úřadem (na návrh správce příslušného vodního toku), a to prostřednictvím opatření obecné povahy (jak vyplývá z § 66 vodního zákona a z vyhlášky č. 236/2002 Sb.). Není tedy v zásadě možné žádat o udělení výjimky pro konkrétní pozemek. Na místně příslušný vodoprávní úřad by bylo možné se obrátit s podnětem ke změně stávajícího vymezení záplavového území. Proti opatření obecné povahy je možné se bránit a/ návrhem na přezkum takového opatření obecné povahy, nebo b/ návrhem na zrušení opatření obecné povahy soudem (v tomto ohledu hraje významnou roli plynutí času, tzn. o jak staré opatření obecné povahy se jedná). Jakákoli obrana proti opatření obecné povahy (vymezení záplavového území) by však přicházela v úvahu až ve chvíli, kdy byste neuspěl s žádostí o souhlas s obnovou oplocení u místně příslušného vodoprávního úřadu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu se pozastavím nad tím, že v úvodu dotazu zmiňujete, že Vámi vlastněná zahrada se nachází "mimo zastavěnou plochu". Máte-li územím "mimo zastavěnou plochu" na mysli nezastavěné území, je nezbytné upozornit na § 18/5 stavebního zákona, dle něhož lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.
Pokud by se tedy Vaše zahrada nacházela v nezastavěném území, mohlo by to pro výstavbu oplocení představovat možnou překážku (i v tomto případě by však bylo možné argumentovat tím, že se nejedná o výstavbu nového, nýbrž o obnovu stávajícího oplocení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 236/2002 Sb. , o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Obnova starého plotu vs. výstavba nového plotu - rozdíl
Komentáře vytvořeny pomocí CComment