Stavby, stavební řízení a právo

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zda je možné na parcele 144/1 postavit rodinný dům a to zbořením stodoly popř. i části hospodářské budovy?
V tomto ohledu závisí vše na znění aktuálně platného územního plánu. Postavení dalšího rodinného domu není v zásadě vyloučeno, může být ovšem ovlivněno například regulací maximální zastavěnosti pozemků (která by měla být zakotvena právě v územním plánu).
Co se týče příjezdové cesty k případně budovanému rodinnému domu, záleží na jeho umístění, resp. na jeho vzdálenosti od příjezdové cesty (veřejně přístupné či nepřístupné). Konkrétně dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích navyužívání území platí, že:
„Ke každé stavbě rodinného domu … musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. “
Pokud by byl tedy Vámi zamýšlený rodinný dům vybudován méně než 50 metrů od ulice (resp. od veřejně přístupné pozemní komunikace), nemusela by být na matčině pozemku žádná nová příjezdová cesta budována.
Dále je nutné si uvědomit, že dle § 506/1 občanského zákoníku jsou stavby součástí pozemku, na kterém jsou zřízeny (nejedná se tedy o samostatné věci v právním smyslu). Pokud byste tedy vybudovali rodinný dům na pozemku Vaší matky, stal by se součástí tohoto pozemku a tudíž vlastnictvím Vaší matky. Tomu je možné zabránit zřízením práva stavby (§ 1240 a násl. občanského zákoníku). Smlouvu o zřízení práva stavby je zapotřebí vložit do katastru nemovitostí.
Pokud by po Vás bylo stavebním úřadem vyžadováno prokázání oprávnění užívat matčin pozemek, je samozřejmě možné uzavřít dohodu o služebnosti (věcném břemeni), která musí být rovněž zanesena do katastru nemovitostí.
2/ Jak by se dalo vyřešit, abychom mohli namísto stodoly postavit stavbu k bydlení?
Na tuto otázku odpovídám v podstatě v odpovědi ad 1/ výše. Záleží především na tom, jak je formulován aktuálně platný územní plán (zda například reguluje maximální zastavěnost pozemků apod.).
Některé územní plány zakazují budovat rodinné domy „ve druhé linii“ (tedy za stávajícími rodinnými domy). Tomu se lze (někdy) vyhnout tím, že není vystavěn rodinný dům, nýbrž stavba pro rodinnou rekreaci (která může být – co do svých rozměrů – s rodinným domem srovnatelná).
3/ Případně pokud by nebylo možné stavět samostatný rodinný dům s číslem popisným, bylo by možné evidovat stavbu pod jedním číslem s domem mé matky jako např. vícegenerační dům, vejminek, přístavba aj. ?
I to je za určitých podmínek možné. V tomto ohledu je důležité, jak by byl nový dům konstrukčně řešen. Pokud by byl se stávajícím domem Vaší matky stavebně propojen, bylo by skutečně možné tvrdit, že se nejedná o výstavbu nového domu, nýbrž o přístavbu k domu Vaší matky.
4/ Potřebovali bychom tak stavební povolení anebo by stačilo ohlášení stavby?
Pro výstavbu běžného rodinného domu postačuje získat od stavebního úřadu územní souhlas ve spojení se souhlasem s ohlášením stavebnímu úřadu (jak to vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) stavebního zákona).
5/ Doporučení na závěr:
Veškeré Vámi plánované kroky, potřebné dokumenty apod. Vám doporučuji vždy předem konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, jehož názor pro Vás bude určující.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)