Na úvod své odpovědi připomínám, že pacient má v zásadě právo zvolit si (dle vlastního rozhodnutí) poskytovatele zdravotních služeb oprávněného k poskytnutí těch zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení (§ 28/3 písm. b) zákona o zdravotních službách). De facto stejné oprávnění je pak pacientovi přiznáno v § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění (a to jako pojištěnci zdravotní pojišťovny), dle něhož má právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele.
Situace, kdy je pacientem zvolený poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout poskytování zdravotní péče, jsou v § 48 zákona o zdravotních službách rozděleny do dvou skupin:
1/ Odmítnutí převzetí pacienta do péče:
Dle § 48/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:
a/ by přijetím tohoto pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
b/ by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo
c/ není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
2/ Ukončení péče o pacienta:
Dle § 48 /2 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn ukončit péči o pacienta v případě, že:
a/ prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele zdravotních služeb,
b/ pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb,
c/ pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d/ pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e/ přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.
Dle § 48/3 zákona o zdravotních službách však nesmí poskytovatel zdravotních služeb nikdy odmítnout přijetí pacienta do péče (ad 1/ výše) nebo ukončit péči o něj (ad 2/ výše), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, resp. mohlo-li by nepřijetím do péče či ukončením péče dojít k bezprostřednímu ohrožení života či zdraví takového pacienta.
Sama skutečnost, že odmítáte protialkoholní léčbu tak nemůže být důvodem pro Vaše nepřijetí k hospitalizaci či nepřijetí k poskytnutí ambulantní zdravotní péče (jak vyplývá z výčtu ad 1/ výše). V případě větších zdravotnických zařízení pak nepřichází příliš v úvahu ani využití „kapacitního důvodu“ dle bodu 1/ písm. a/ výše.
Budou-li Vám v budoucnu poskytovány další zdravotní služby, je vhodné dále vědět, že pacient je dle § 41/1 písm. a), d) a e) zákona o zdravotních službách povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup (ve smyslu § 3/3 zákona o zdravotních službách), který mimo jiné zahrnuje i nezbytnou úpravu životního stylu (např. tedy omezení požívání alkoholu), obdobná povinnost je pak pacientovi (jako pojištěnci zdravotní pojišťovny) stanovena také v § 12 písm. d) a f) zákona o veřejném zdravotním pojištění,
- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
- nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment