Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Co si prosím myslíte o této situaci?
Váš dotaz se týká problematiky ne/dostatečnosti informování pacienta o povaze a rizicích (vedlejších účincích) navržené léčby.
V této souvislosti je nutné vyjít z § 31/1 písm. a) zákona o zdravotních službách, dle něhož je poskytovatel zdravotních služeb (zde VFN) povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Tato informace o zdravotním stavu musí (mimo jiné) obsahovat údaje o:
„… možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů“
(jak je to výslovně uvedeno v § 31/2 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Pakliže poskytovatel zdravotních služeb pacienta dostatečně nepoučí (a to například o možných rizicích navrhované léčby), může nést (za určitých podmínek) odpovědnost za vzniklou újmu (v podobě nežádoucích vedlejších účinků léčby), a to i tehdy, pokud z medicínského hlediska postupoval odborně správně (tedy takzvaně lege artis).
Je samozřejmé, že poskytovatel zdravotních služeb nebude nikdy schopen poučit pacienta zcela vyčerpávajícím způsobem – možných rizik navrhované léčby je totiž vždy nepřeberné množství. Otázkou, o čem pacienta poučit, resp. dle jakého klíče rozhodnout o tom, jaká rizika navrhované léčby pacientovi sdělovat a jaká již nikoli, se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1381/2013. Z tohoto (v medicínsko-právní oblasti velmi známého) rozsudku si dovolím citovat:
„Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za škodu na zdraví … v případě nedostatečného poučení o možných rizicích a alternativách zákroku, ač jinak byla zdravotnická služba poskytnuta lege artis, nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí.
Při úvaze, o čem poučit, je nutno vycházet z kombinace pravděpodobnosti rizika určitého možného nepříznivého vývoje či nepříznivých následků zákroku a závažnosti takových následků pro celkový zdravotní stav pacienta. Čím závažnější budou nepříznivé následky v případě naplnění rizika, tím menší pravděpodobnost bude stačit ke vzniku povinnosti o nich pacienta poučit. “
Je pravdou, že ve Vámi citované pasáži informovaného souhlasu není vedlejší účinek léčby, který se projevil u Vašeho otce, téměř vůbec popsán (resp. z tam formulovaného popisu není možné vyvodit, že mohou nastat účinky, k nimž došlo v případě Vašeho otce).
Poskytovatel zdravotních služeb by mohl nést odpovědnost za újmu na zdraví Vašeho otce tehdy, pokud by Váš otec – v případě, že by byl řádně poučen a byl si vědom rizika vedlejšího účinku, které mu hrozí – s navrhovanou léčbou nesouhlasil.
2/ Je v pořádku, že po zákroku nepřišlo zlepšení, naopak zhoršení, které navíc trvá již 3 měsíce?
K této otázce se nemohu vyjádřit, jelikož se jedná o dotaz medicínský, nikoli právní. Je nicméně nutné si uvědomit, že poskytovatel zdravotních služeb neodpovídá za výsledek léčby (jelikož ten může být určen řadou předem nezjistitelných a neovlivnitelných vnitřních tělních procesů), nýbrž pouze za odborně správně provedenou léčbu. Výslovně to vyplývá z § 2636/1 a z § 2637 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
„Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného …“
„Péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav …“
Poskytovatel zdravotních služeb by tak mohl odpovídat za současné zhoršení zdravotního stavu Vašeho otce pouze tehdy:
a/ vyšlo-li by najevo, že Vašeho otce nedostatečně poučil o možných rizicích navrhované léčby a Váš otec by s navrhovanou léčbou – v případě řádného poučení – nesouhlasil (k tomu více v odpovědi ad 1/ výše),
b/ vyšlo-li by najevo, že poskytovatel zdravotních služeb postupoval při léčbě Vašeho otce odborně nesprávně (takzvaně non lege artis) a tento nesprávný postup by byl ve vztahu příčinné souvislosti s nynějším nepříznivým zdravotním stavem Vašeho otce.
Máte-li pochybnosti o správnosti postupu poskytovatele zdravotních služeb při léčbě Vašeho otce, můžete:
a/ se obrátit na poskytovatele zdravotních služeb s písemnou stížností (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách) – poskytovatel zdravotních služeb bude povinen na tuto stížnost do 30 dnů odpovědět; nebude-li Váš otec spokojen s vyřízením stížnosti, bude se moci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu, který v této věci zahájí řízení (a pravděpodobně si opatří i odborné vyjádření, na jehož základě posléze rozhodne),
b/ kontaktovat jiného odborníka v této oblasti a požádat ho o konzultaci odborné ne/správnosti léčby, která byla poskytnuta Vašemu otci – v této souvislosti upozorňuji, že konzultační služby (§ 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách) nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění a bylo by tudíž nutné je uhradit z vlastních prostředků,
c/ oslovit znalce a objednat si u něj vyhotovení znaleckého posudku – seznam znalců naleznete zde (přičemž bude samozřejmě nutné vyhledávat v rámci znaleckého oboru „zdravotnictví“) :
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment