Text článku je zaměřen na skutečnosti týkající se péče o dítě nebo děti po rozvodu manželství. Informuje mj. o skutčnosti, že pokud nebylo rozhodnuto o péče o dítě, děti, manželství nemůže být rozvedeno. Zmiňuje se mj. o možnosti dohody o péči o děti a o situaci, kdy o péči a výchově rozhoduje soud.
Rozvod manželství není pouze ukončení právního vztahu, který souhlasným prohlášením o uzavření manželství muže a ženy vznikl, zánik osobních práv a povinností, vyživovací povinnosti manželů a dalších majetkových práv, ale vzhledem k tomu, že z manželství většinou vzejdou děti, jejichž řádná výchova a péče o ně je zákonem považována za účel manželství, přináší rozvod manželství také změny do výchovy a výživy dětí.
Nebylo by radno opomenout jednu ze základních zásad rodinného práva, která již byla zmíněna, a to zásadu, že mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, danými zvláštními důvody. Je samozřejmě na úvaze soudu, aby důkladně zvážil zvláštnost důvodů a oprávněnost rozhodnou o tom, že manželství nelze rozvést. Taková situace by zřejmě mohla nastat například u těžce zdravotně či mentálně postižených dětí apod.
Nebylo by radno opomenout jednu ze základních zásad rodinného práva, která již byla zmíněna, a to zásadu, že mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, danými zvláštními důvody. Je samozřejmě na úvaze soudu, aby důkladně zvážil zvláštnost důvodů a oprávněnost rozhodnou o tom, že manželství nelze rozvést. Taková situace by zřejmě mohla nastat například u těžce zdravotně či mentálně postižených dětí apod.
Až se vyřeší kdo bude pečovat o dítě, pak je teprve možný rozvod
Podmínkou pro to, aby manželství mohlo být rozvedeno, je rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Manželství totiž nelze rozvést, dokud toto rozhodnutí nenabude právní moci. V tomto rozhodnutí soud zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
Dále se budeme zabývat postupem určení péče o děti po rozvodu manželství. Jednoduše řečeno, systém je vždy stejný – manželé se buď dohodnou a nebo celou věc rozhodne soud.
Dále se budeme zabývat postupem určení péče o děti po rozvodu manželství. Jednoduše řečeno, systém je vždy stejný – manželé se buď dohodnou a nebo celou věc rozhodne soud.
Péče o děti - dohoda
Nejdříve pár slov k té jednodušší formě určení péče o společné děti rozvádějících se manželů – tedy dohodě.
Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodu rodičů. Tu však musí schválit soud, jinak není platná.
Naproti tomu dohoda o úpravě styku rodičů s dítětem nemusí být soudem schválena. Zákon vychází z přesvědčení, že pro dítě je nejlepší, aby se rodiče o úpravě styku s dítětem dohodli. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, pokud to vyžaduje zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Jestliže je to nutné v zájmu dítěte, je soud oprávněn upravit též styk dítěte s prarodiči a sourozenci.
Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodu rodičů. Tu však musí schválit soud, jinak není platná.
Naproti tomu dohoda o úpravě styku rodičů s dítětem nemusí být soudem schválena. Zákon vychází z přesvědčení, že pro dítě je nejlepší, aby se rodiče o úpravě styku s dítětem dohodli. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, pokud to vyžaduje zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Jestliže je to nutné v zájmu dítěte, je soud oprávněn upravit též styk dítěte s prarodiči a sourozenci.
Kritéria pro úpravu péče o dítě daná soudním rozhodnutím
Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů jsou zákonem o rodině stanovena kriteria, která je soud povinen respektovat. Soud při rozhodování sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Soud dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti.
Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a také k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.
Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a také k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.
Výchova po rozvodu - společná péče, střídavá péče
Dítě může být svěřeno do výchovy jednoho z rodičů. Nebo může nastat případ, že jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají o výchovu dítěte zájem, soud dítě svěří buď do společné péče rodičů nebo do péče střídavé.
Společná péče znamená, že dítě bude i po rozvodu žít společně s rodiči například ve stejném bytě či domě a péče střídavá, že dítě bude střídavě žít u matky a otce ve dvou různých prostředích. U střídavé péče je možná, ovšem poněkud komplikovaná, i ta varianta, kdy dítě zůstává v jednom prostředí, kde se v určitých časových intervalech střídají rodiče.
Společná výchova detailněji
Společnou výchovou rozumíme situaci, kdy druhý rodič neztrácí po rozvodu právo rozhodovat o dítěti, i když dítě žije trvale pouze jedním s rodičů. To znamená, že soud nerozhodne o svěření dítěte do výchovy jednomu z rodičů, ale poměry dítěte zůstanou stejné jako před rozvodem. Poměry dítěte pro dobu po rozvodu tedy nejsou nijak upraveny. Toto rozhodnutí však musí být v zájmu dítěte, není proto možné za situace, kdy se rodiče mají mezi sebou spory o svěření dítěte do své péče. Soud nevydává direktivní rozhodnutí o společné výchově, ale schvaluje dohodu rodičů o společné výchově dítěte. Tato forma výchovy je vhodná zejména u dětí větších.
Střídavá výchova detailněji
Pod pojmem střídavá výchova si můžeme představit střídavý pobyt dítěte u každého z rodičů po určité časové období (často je toto období 14 dní, ale není to pravidlem). Při rozhodování o střídavé výchově dítěte je třeba zvážit veškeré okolnosti (zejména věk dítěte, vzdálenost bydliště rodičů, dohodu o trvalém bydlišti dítěte, osobnostní rysy rodičů, citové vazby dítěte na rodiče a jednotlivé příbuzné osoby) a zejména, zda nastalá situace bude v zájmu dítěte. Obecně se doporučuje střídavý typ výchovy neukládat v případě dětí raného školního věku. U dětí předškolního věku by doba pobytu u jednoho z rodičů neměla být delší dva týdny.
Výchova dítěte, dětí rozhodnutím soudu
Úprava výchovy a výživy dítěte soudem může být i vleklým a nepříjemným sporem. V nejhorším případě je celá věc řešena v rámci tří soudních jednání.
První jednání je jednání v rámci kterého soud rozhodne o tom, komu z rodičů bude dítě svěřeno do péče a kolik je rodič, jemuž dítě do péče svěřeno není, povinen hradit na výživném.
Teprve poté, co takovéto rozhodnutí nabude právní moci, je možné rozhodnout o samotném rozvodu, který může být sporný či nesporný (a od toho se odvíjí další případné navýšení doby trvání soudního řízení). Jaký bude záleží na tom, zda jsou manželé schopni uzavřít dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vyřešit otázku bydlení po rozvodu.
Za předpokladu, že nedojde k dohodě na ničem, pak probíhá jednání o rozvod s běžným dokazováním, v rámci kterého se zjišťuje, kdo rozvrat manželství způsobil, resp. zkoumá se vzájemný podíl manželů na rozvratu manželství (otázka viny pak může mít vliv na vypořádání společného jmění manželů).
Poté co v takovém případě dojde k rozvodu a rozsudek o rozvodu manželství nabude právní moci přichází na řadu poslední soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů (opět nedošlo-li k dohodě), popřípadě je možné vypořádání společného jmění manželů vůbec neřešit – v takovém případě pak platí tzv. fikce vypořádání společného jmění manželů (bylo pojednáno výše).
Pro připomenutí fikce vypořádání SJM: Nedošlo-li do tří let ode dne zániku společného jmění manželů (to je obvykle ode dne zániku manželství) k podání návrhu na vypořádání společného jmění manželů k soudu, pak konkrétní movité věci jsou toho, který je pro svoji potřebu a potřebu své rodiny používá. Ostatní nepoužívané movité a nemovité věci, stejně tak jako ostatní majetková práva, pohledávky a závazky jsou v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů, podíly jsou ze zákona stejné.
Důležité je neopominout, že pokud se rozhodování týká dítěte staršího věku (většinou nad 12 let, ale není to pravidlo), musí soud brát zřetel také na stanovisko samotného dítěte.
Společná péče znamená, že dítě bude i po rozvodu žít společně s rodiči například ve stejném bytě či domě a péče střídavá, že dítě bude střídavě žít u matky a otce ve dvou různých prostředích. U střídavé péče je možná, ovšem poněkud komplikovaná, i ta varianta, kdy dítě zůstává v jednom prostředí, kde se v určitých časových intervalech střídají rodiče.
Společná výchova detailněji
Společnou výchovou rozumíme situaci, kdy druhý rodič neztrácí po rozvodu právo rozhodovat o dítěti, i když dítě žije trvale pouze jedním s rodičů. To znamená, že soud nerozhodne o svěření dítěte do výchovy jednomu z rodičů, ale poměry dítěte zůstanou stejné jako před rozvodem. Poměry dítěte pro dobu po rozvodu tedy nejsou nijak upraveny. Toto rozhodnutí však musí být v zájmu dítěte, není proto možné za situace, kdy se rodiče mají mezi sebou spory o svěření dítěte do své péče. Soud nevydává direktivní rozhodnutí o společné výchově, ale schvaluje dohodu rodičů o společné výchově dítěte. Tato forma výchovy je vhodná zejména u dětí větších.
Střídavá výchova detailněji
Pod pojmem střídavá výchova si můžeme představit střídavý pobyt dítěte u každého z rodičů po určité časové období (často je toto období 14 dní, ale není to pravidlem). Při rozhodování o střídavé výchově dítěte je třeba zvážit veškeré okolnosti (zejména věk dítěte, vzdálenost bydliště rodičů, dohodu o trvalém bydlišti dítěte, osobnostní rysy rodičů, citové vazby dítěte na rodiče a jednotlivé příbuzné osoby) a zejména, zda nastalá situace bude v zájmu dítěte. Obecně se doporučuje střídavý typ výchovy neukládat v případě dětí raného školního věku. U dětí předškolního věku by doba pobytu u jednoho z rodičů neměla být delší dva týdny.
Výchova dítěte, dětí rozhodnutím soudu
Úprava výchovy a výživy dítěte soudem může být i vleklým a nepříjemným sporem. V nejhorším případě je celá věc řešena v rámci tří soudních jednání.
První jednání je jednání v rámci kterého soud rozhodne o tom, komu z rodičů bude dítě svěřeno do péče a kolik je rodič, jemuž dítě do péče svěřeno není, povinen hradit na výživném.
Teprve poté, co takovéto rozhodnutí nabude právní moci, je možné rozhodnout o samotném rozvodu, který může být sporný či nesporný (a od toho se odvíjí další případné navýšení doby trvání soudního řízení). Jaký bude záleží na tom, zda jsou manželé schopni uzavřít dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vyřešit otázku bydlení po rozvodu.
Za předpokladu, že nedojde k dohodě na ničem, pak probíhá jednání o rozvod s běžným dokazováním, v rámci kterého se zjišťuje, kdo rozvrat manželství způsobil, resp. zkoumá se vzájemný podíl manželů na rozvratu manželství (otázka viny pak může mít vliv na vypořádání společného jmění manželů).
Poté co v takovém případě dojde k rozvodu a rozsudek o rozvodu manželství nabude právní moci přichází na řadu poslední soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů (opět nedošlo-li k dohodě), popřípadě je možné vypořádání společného jmění manželů vůbec neřešit – v takovém případě pak platí tzv. fikce vypořádání společného jmění manželů (bylo pojednáno výše).
Pro připomenutí fikce vypořádání SJM: Nedošlo-li do tří let ode dne zániku společného jmění manželů (to je obvykle ode dne zániku manželství) k podání návrhu na vypořádání společného jmění manželů k soudu, pak konkrétní movité věci jsou toho, který je pro svoji potřebu a potřebu své rodiny používá. Ostatní nepoužívané movité a nemovité věci, stejně tak jako ostatní majetková práva, pohledávky a závazky jsou v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů, podíly jsou ze zákona stejné.
Důležité je neopominout, že pokud se rozhodování týká dítěte staršího věku (většinou nad 12 let, ale není to pravidlo), musí soud brát zřetel také na stanovisko samotného dítěte.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment