V tomto případě záleží nejvíce na osobnosti příslušného soudce, resp. na jeho ne/ochotě průtahy ze strany žalovaného strpět.
Dle § 119/1 občanského soudního řádu může být jednání odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Rozhodovací praxe soudů není zcela ustálena v otázce, jaké konkrétní důvody lze dle tohoto ustanovení považovat za důležité a jaké již nikoli. Bude-li např. advokát žalovaného podávat opakovaně omluvu z jednání (spolu s žádostí o odročení) bezprostředně před konáním jednání, bylo by možné uvažovat o ve své podstatě šikanozním výkonu práva (tj. v rozporu s dobrými mravy). V tomto ohledu je rovněž podstatné, má-li advokát žalovaného nějakého zaměstnance, popř. koncipienta, kterým by se mohl nechat při jednání zastoupit (bude-li se tedy advokát omlouvat z jednání naopak s velkým předstihem, může být soudem vyzván, aby si k jednání sjednal za sebe náhradu).
Odůvodnění žádosti o odročení je soudy posuzováno vždy objektivně a s přihlédnutím k § 117/1 občanského soudního řádu, dle něhož předseda senátu dbá, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.
Rozhodne-li se soud některé žádosti o odročení nevyhovět, může postupovat dle § 101/3 Občanského soudního řádu, tzn. projednat a rozhodnout věc v nepřítomnosti účastníka, který se nedostavil (ač řádně předvolán) k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení.
Bude-li naopak soud jednání na žádost advokáta žalovaného opakovaně odročovat, bylo by možné uvažovat o použití některého z nástrojů proti tzv. průtahům v řízení, k nim viz blíže zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/soudy-a-pravnici/10833-prutahy-v-soudnim-rizeni-jak-se-branit.html
Komentáře vytvořeny pomocí CComment