Na obecním pozemku se nachází rozeklaná borovice - kleč vysoká cca 6 m, která je u naší zahrady. Zahradu máme plnou jehličí a šišek. Jsou to pouze dlouhé větve s jehličím, naprosto nevzhledné na pohled. Když "kvete", je všude spousta pylu. Stojí zde bytovka, ve které bydlíme. Chtěli by jsme tuto nevzhlednost pokácet, protože je u naší zahrady.
Sousedé s tím nesouhlasí, ale oni to u zahrady nemají a nepořádek s tím máme jen my. Bydlíme tady od počátku výstavby bytovky, ostatní nájemníci jsou zde více méně noví. Musí mi pokácení stromu sousedé schválit, nebo jejich souhlas k ničemu nepotřebuji? ! Strom ani pozemek jejich není. Stačí napsat žádost na Městský úřad a poslat foto této nevzhledné kleče? ! Děkuji za odpověď, zdravím Monika ČernohorskáDáša.
Odpověď:
V první řadě připomínám, že v této věci nemůžete postupovat svépomocně – tedy pokácet borovici vlastními silami, jelikož se jedná o obecní (městský) majetek. Výslovně to vyplývá z § 1067 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen …“
Hodláte-li vlastníka stromu (obec/město) požádat o jeho pokácení, nepotřebujete k tomu souhlas svých sousedů. Bude se jednat o prostý dopis (adresovaný obci/městu, a to nejlépe majetkovému odboru obecního/městského úřadu), ve kterém vyjádříte a odůvodníte své přání. Není podstatné, zda budou s obsahem tohoto dopisu Vaši sousedé souhlasit či nikoli – bude se jednat o vyjádření Vašeho názoru a Vašeho přání – mají-li v této věci sousedé jiný názor, mohou obecnímu/městskému úřadu zaslat vlastní dopis.
Co se týče odůvodnění Vašeho dopisu, můžete se odkázat na následující ustanovení občanského zákoníku:
- § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. “
(„rozumným“ důvodem, o kterém se v tomto ustanovení hovoří, je objektivně rozumný důvod, tedy například nadměrné obtěžování spadaným jehličím a šiškami) – ovšem pozor – toto ustanovení je použitelné pouze pro ty stromy, které byly vysazeny za účinnosti občanského zákoníku (tedy po 1. 1. 2014),
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, … prach, … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
(toto ustanovení je použitelné v každém případě).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment