Fabrika předala městu před revolucí bytové domy. U domu je jímka, která vede do fabriky a dál. Celá léta to fungovalo, ale nyní máme havarijní stav - jímka neodtéká z důvodu zborcenípřípojky ve fabrice. Tam tvrdí, že nemají žádný doklad o tom, že by měli nějaké břemeno na svém pozemku.
Bohužel tehdy město zavřelo oči a jako by si nevšimlo, že není nic písemně ohledně břemene vedení jímky - šlo o ústní domluvu. Město zavřelo oči kvůli ovzduší a uzavřela se smlouva. Pak po revoluci domy rozprodávaly (2001) s tím, že do kupní smlouvy pro nás byla uvedena "kanalizace". Platili jsme pouze za vodu, nyní když je problém každý dává ruce od nás pryč, že je to náš problém. DOTAZ: Po právní stránce je město povinno nás napojit na veřejnou kanalizaci? Pokud to nejde, jak dál nevím. Žiji ve městě - na kraji města a o tuto část se nikdy moc město nestaralo. Vyřeší to něco když dáme žádost o připojení k veřejné kanalizaci - je povinno to město pak řešit? Jsme bytový dům pro čtyři rodiny. Firma, která se havárie ujala dokonce navrhla u nás na životním prostředí čistírnu, ale tu nám nedovolí. Takže z jedné strany nesouhlas od fabriky a z druhé strany od životního prostředí. Jiná šance již není. Pokud se to nevyřeší nedá se tam bydlet. Poradíte mi po právnické stránce jak postupovat nebo se bránit?
Odpověď:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Po právnické stránce: je město povinno nás napojit na veřejnou kanalizaci?
Nelze říci, že by se jednalo o zákonnou povinnost města. Povinnost připojit konkrétní objekt/pozemek ke kanalizaci je totiž zákonem uložena vlastníkovi/provozovateli kanalizace (což může být subjekt odlišný od města, byť ve většině případů je město zároveň vlastníkem kanalizace na svém území). Povinnost připojit konkrétní objekt/pozemek ke kanalizaci však není absolutní – musí být splněny zákonné podmínky. Konkrétně dle § 8/5 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že:
„Vlastník … kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na … kanalizaci a … odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení … kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o … odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci … kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek … hradí vlastník … kanalizace.
Vlastník … kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o … odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka … kanalizace a na právního nástupce provozovatele. “
Pokud se tedy obrátíte na vlastníka kanalizace (což může, ale také nemusí být město) a požádáte ho o připojení Vašeho domu na kanalizaci, vznikne vlastníkovi kanalizace povinnost připojit Váš dům pouze tehdy, budou-li to připouštět kapacitní a technické možnosti kanalizace.
2/ Vyřeší to něco když dáme žádost o připojení k veřejné kanalizaci - je povinno to město pak řešit?
Na tuto otázku odpovídám de facto již v odpovědi ad 1/ výše. Na tomto místě si proto dovolím ještě několik (snad užitečných) poznámek.
V první řadě Vám doporučuji vyjasnit, kdo je vlastníkem kanalizační přípojky, která je v současné chvíli poškozená. Jelikož je tato kanalizační přípojka starší, nemusí to být zcela zřejmé. V této souvislosti odkazuji na § 3/3 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
„Vlastníkem … kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na … kanalizaci, neprokáže-li se opak. “
„… kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. “
Z dotazu vyplývá, že kanalizační přípojka existovala již před nabytím účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích (tedy před 1. 1. 2002) – vlastník této přípojky by proto měl být určován primárně dle prvního z výše citovaných ustanovení.
Budou-li v otázce určení vlastníka kanalizační přípojky panovat nějaké pochybnosti, lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad (odbor životního prostředí městského úřadu), který by měl být schopen v této věci (přinejmenším) poradit.
Určení vlastníka kanalizační přípojky je zapotřebí k tomu, aby bylo možné stanovit, kdo je povinen poškozenou přípojku opravit. Dle § 3/5 zákona o vodovodech a kanalizacích totiž platí, že:
„Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. “
Obecně pak samozřejmě platí, že poškozenou kanalizační přípojku opravuje na své náklady její vlastník. Z tohoto pravidla však existuje jedna podstatná výjimka zakotvená v § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích:
„Opravy a údržbu … kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. “
Je-li tedy poškozená část kanalizační přípojky uložena v pozemku, který je veřejným prostranstvím, může se vlastník této přípojky obrátit na provozovatele kanalizace (§ 2/5 zákona o vodovodech a kanalizacích) s žádostí o zajištění její opravy. Pro úplnost doplňuji, že pojem „veřejné prostranství“ je definován v § 34 zákona o obcích následovně:
“Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. ”
3/ Poradíte mi po právnické stránce jak postupovat nebo se bránit?
Kromě oslovení místně příslušného vodoprávního úřadu a vlastníka/provozovatele kanalizace (jak uvádím výše) Vám lze doporučit ještě oslovení místně příslušného stavebního úřadu. Není-li totiž ve Vašem domě v současné době zajištěno odvádění/čištění odpadních vod, jedná se o havarijní stav, který by mohl stavební úřad řešit některým z opatření vyjmenovaných v § 132/2 stavebního zákona, a to například:
- provedením kontrolní prohlídky stavby,
- nařízením nutných zabezpečovacích prací na stavbě,
- nařízením nezbytných úprav na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku.
Budou-li Vámi oslovené úřady dávat od tohoto případu „ruce pryč“, lze samozřejmě zvážit rovněž medializaci (která může někdy při nečinnosti úřadů a obcí/měst pomoci).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment