Příjezdová komunikace k rodinnému domu - minimální šířka, je vždy veřejná?

Odpověď na Vaší otázku: “Ráda bych se u vás informovala zda je pravda, že příjezdová komunikace k rodinnému domu musí vždy být veřejná a široká 8 m? ” zní: Nikoli, pravda to není.
Minimální parametry příjezdových komunikací k rodinným domům jsou českým právním řádem upraveny celkem na třech místech (a to samozřejmě pokaždé z jiného úhlu pohledu) :
1/ Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb:
V příloze č. 3 vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb jsou v odst. 2 a 3 upraveny minimální rozměry příjezdových komunikací pro potřeby zásahu požární techniky. Konkrétně je v těchto odstavcích stanoveno:
„Vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m.
Každá neprůjezdná jednopruhová přístupová komunikace delší než 50 m, pokud je komunikací jedinou, musí být na svém zakončení navržena se smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Délka a velikost smyčkového objezdu nebo plochy umožňující otáčení se do celkové délky jednopruhové přístupové komunikace nezapočítává. Plocha umožňující otáčení vozidla může mít tvar písmene T na konci jednopruhové komunikace s rameny minimálně dlouhými 10 m na každou stranu v šířce jednoho pruhu komunikace od osy jednopruhové přístupové komunikace nebo může být provedena rozšířením pruhu na konci komunikace na šířku minimálně 20 m v minimální délce 20 m. “
Tato vyhláška tedy nestanoví nic o tom, že by měly být příjezdové komunikace k rodinným domům veřejně přístupné (jelikož se vztahují obecně na jakékoli příjezdové komunikace). Ve svém dotazu zmiňujete, že “Všechny dotčené orgány nám výstavbu povolili …” – předpokládám proto, že kladné stanovisko jste získali rovněž od hasičů (pro které je tato vyhláška stěžejní). Není proto zapotřebí se požadavky této vyhlášky dále zabývat.
2/ Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (poprvé) :
Co se týče spojení rodinného domu s veřejně přístupnou pozemní komunikací, je nejčastěji citovaným ustanovením § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
„Ke každé stavbě rodinného domu … musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. “
Toto ustanovení hovoří toliko o zpevněné pozemní komunikaci, tzn. že se může jednat i o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci. Toto ustanovení (ani žádné jiné ustanovení této vyhlášky či jiného právního předpisu) pak ani podrobněji neupravuje, co se vlastně myslí „zpevněnou“ pozemní komunikací (tzn. zda například postačí komunikace štěrková apod.).
Především je pak nutné si uvědomit, že výše citované ustanovení vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území zakotvuje v zásadě pouze tři povinnosti (které musí být splněny současně) :
- zaprvé se musí jednat o zpevněnou pozemní komunikaci (běžná polňačka proto patrně postačovat nebude),
- zadruhé musí být tato pozemní komunikace po celé své délce široká nejméně 2,5 m,
- zatřetí musí tato pozemní komunikace končit nejdále 50 m od stavby rodinného domu.
Účelem tohoto ustanovení je bezpochyby zajištění snadného příjezdu požární, policejní, záchranářské či jiné obdobné techniky, tzn. aby se mohla vozidla těchto záchranných složek dostat přinejmenším 50 metrů od stavby (zbývající vzdálenost pak může být překonána pěšky).
Výše uvedené požadavky vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území proto budou splněny I tehdy, zakoupíte-li například čtvercový pozemek o délce strany 300 metrů, přičemž svůj rodinný dům umístíte na opačný konec tohoto pozemku. Povede-li totiž přes tento pozemek zpevněná pozemní komunikace (která může být veřejně nepřístupná), která bude po celé své délce široká 2,5 metrů a bude končit alespoň 50 metrů od rodinného domu (či blíže), bude vše v pořádku.
Co se týče veřejné ne/přístupnosti příjezdové komunikace, není její veřejná nepřístupnost překážkou. Je totiž nutné si uvědomit, že příslušníci záchranných složek jsou v rámci zásahu samozřejmě oprávněni vniknout na cizí (soukromý) pozemek, je-li to pro zdárné provedení zásahu nezbytné. Příjezdová komunikace proto může být libovolně dlouhá a na svém začátku klidně opatřena branou, neboť například hasiči budou samozřejmě oprávněni tuto bránu v rámci zásahu otevřít a na příjezdovou komunikaci vjet se svou technikou.
Sluší se ještě dodat, že z výše citovaných požadavků na parametry příjezdové komunikace k rodinnému domu může být stavebním úřadem udělena výjimka (jak to vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). Pozemní komunikace tak například nemusí být zpevněná, nemusí být po celé své délce široká 2,5 metrů, popř. nemusí končit minimálně 50 metrů od rodinného domu. Lze však očekávat, že stavební úřady budou při zvažování, zda výjimku udělit či nikoli, dosti zdrženlivé.
3/ Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (podruhé) :
Příjezdové komunikace vedoucí k rodinným domům jsou ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území řešeny ještě na jednom místě, tentokrát však z jiné perspektivy. Konkrétně se jedná o § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, který se zabývá pozemky spadajícími do kategorie veřejného prostranství. Podle tohoto ustanovení platí, že:
„Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. “
Toto ustanovení by na Váš případ dopadalo pouze tehdy, pokud by byl pozemek (jehož součástí je příjezdová komunikace) veřejným prostranstvím. Co je a co není veřejným prostranstvím je zakotveno v § 34 zákona o obcích, který stanoví, že:
“Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. ”
Veřejným prostranstvím tak může být I pozemek, který je “v soukromých rukách” (nemusí se vždy jednat o pozemky obecní či městské). Na druhou stranu však platí, že každý pozemek, který se nachází na území obce a není oplocen, ještě nemusí být automaticky veřejným prostranstvím.
V tomto ohledu Vám doporučuji obrátit se na obec, která by měla být schopna určit, jaké pozemky na svém území považuje za součást veřejného prostranství a jaké nikoli (obce zpravidla veřejné prostranství vymezují ve svých obecně závazných vyhláškách).
Skutečnost, že Váš pozemek je od veřejně přístupné komunikace vzdálen více než 50 metrů, proto není nepřekonatelnou překážkou. Bude-li totiž Vámi zmiňovaný sousední “dlouhý pozemek” vyhovovat požadavkům § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (přičemž Vám bude svědčit právní titul k jeho užívání), mělo by být vše v pořádku.
Vaše situace by se podstatně zlepšila tehdy, pokud byste sousední “dlouhý pozemek” zakoupili, resp. alespoň tu jeho část, která vede k Vašemu pozemku (a následně byste ho spojili se svým pozemkem – tedy pod stejným parcelním číslem).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 23/2008 Sb. , o technických podmínkách požární ochrany staveb
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)