1) Svědek je osoba rozdílná od obviněného, která byla vyzvána orgánem činným trestním řízení, aby jako svědek vypovídala o skutečnostech, které vnímala svými smysly, tedy například viděla nebo slyšela apod.
S postavením svědka jsou spojena určitá práva a povinnosti: povinnost vypovídat, podrobit se konfrontaci, rekognici, povinnost podrobit se vyšetření duševního stavu znalcem, právo odepřít výpověď, právo vypovídat v mateřském jazyce (právo na tlumočníka), právo na přítomnost jím zvoleného advokáta u výslechu (právo na právní pomoc), právo ohroženého svědka na informace o pobytu obviněného/odsouzeného, právo na svědečné (odměna za podání svědectví).
Je velmi pravděpodobné, že budete předvolána jako svědek k hlavnímu líčení u soudu. Důvodem, proč byste například předvolána nebyla, by mohla být skutečnost, že v dané věci bylo svědků více, kteří vypověděli stejně nebo obdobně jako Vy (tedy z důvodu procesní ekonomie). Pokud budete předvolána, soud Vás sám v rámci hlavního líčení znovu vyslechne. Za účast při soudním jednání a za podání svědectví Vám náleží svědečné § 104 Trestního řádu.
2) Pravidla pro nahlížení do spisu jsou stanovena v § 65 Trestního řádu. Právo nahlížet do spisu má obviněný, poškozený, osoby zúčastněné (tzn. Ti, jejichž věc byla zabrána, nebo má být pod návrhu zabrána), jejich obhájci, zmocněnci, nebo jejich zákonní zástupci (v případě, že jsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům, nebo je jejich způsobilost k právním úkonům omezena, např. z důvodu věku).
Svědek tedy není osobou primárně oprávněnou k nahlížení do spisu, ustanovení § 65 Trestního řádu uvádí, že jiné osoby mohou do spisu nahlížet se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je to třeba k uplatnění jejich práv. Musela byste tedy prokázat, že je to v zájmu uplatnění Vašich práv, aby Vám umožnili nahlédnout do spisu. Policejní orgán i státní zástupce může právo nahlédnout do spisu odepřít. Pokud právo odepře policejní orgán lze žádat státního zástupce o přezkum takového rozhodnutí.
V souvislosti s nahlížením do spisu doplním nad rámec Vašeho dotazu, že protokoly o hlasování a osobní údaje ohroženého svědka ve smyslu § 55 odst. 2 TŘ nejsou zpřístupněny k nahlížení ani výše uvedeným osobám (obviněny, poškozený, osoby zúčastněné…).
3) Svědek obecně není subjektem trestního řízení, tedy osobou, která má a vykonává vlastním jménem vliv na průběh řízení a které zákon dává určitá procesní práva a povinnosti. Subjekty trestního řízení jsou zejména orgány činné v trestním řízení, obviněný, poškozený, osoby zúčastněné, probační úředník, úředník sociálně-právní ochrany dětí a osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy (např. příbuzní obžalovaného v přímé linii (otec, děti), sourozenci, manžel, partner). Svědek vystupuje jako subjekt trestního řízení pouze v souvislosti s uplatněním nároku na svědečné.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že svědek NEMÁ PRÁVO PODÁVAT ŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY, jakými je například odvolání. Okruh oprávněných osob, které mohou podat odvolání proti rozsudku, jsou stanoveny v § 246 a v § 247 TŘ, jde tedy o státního zástupce, obžalovaného, zúčastněné osoby, poškozený, osoby se samostatnými obhajovacími právy (viz výše), zákonný zástupce obžalovaného.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment