Uložení podmíněného trestu odnětí svobody stanovuje obviněnému povinnost vést ve zkušební době řádný život a popř. splnit další uložené povinnosti.
Skutečnost, že se takový obviněný dopustí dalšího trestného činu, nemusí vždy automaticky znamenat, že dojde k přeměně podmíněného odsouzení na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
Dle § 83 odst. 1 trestního zákoníku platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Zde tedy záleží na soudu, jak zhodnotí danou situaci, přičemž jednou z možností je i to, že nedojde k přeměně podmíněného trestu na trest nepodmíněný.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment