Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Osoba se zdravotním postižením je osoba se zdravotním handicapem, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím stupni, tj. osoba s těžším zdravotním postižením, invalidní v prvním či druhém stupni nebo zdravotně znevýhodněnou. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Pro účely důchodového pojištění je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) osobou, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (má tedy v rámci České republiky pro samostatnou výdělečnou činnost oprávnění). OSVČ je rovněž osoba, která je osobou spolupracující při výkonu výdělečné činnosti (pokud lze na ni podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy dosažené výdělečnou činností). Za OSVČ se může považovat osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let. Výkonem samostatné výdělečné činnosti je především provozování živnosti, výkon tzv. svobodného povolání, podnikání v zemědělství (pod podmínkou evidence k zemědělské výrobě), výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů (nemusí jít o soustavnou činnost), činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, vykonávaná pro tuto společnost, činnost mandatáře aj. Výkonem samostatné výdělečné činnosti je i výkon jiných činností vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu. Za výkon samostatné  výdělečné činnosti se nepovažuje pronájem nemovitostí a movitých věcí.

Osobou blízkou je pro důchodové účely (na rozdíl od občanského zákoníku) manžel, příbuzní v řadě přímé, děti vlastní nebo osvojené, dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů.

Osiřelému dítěti vzniká pod podmínkou, že jde o nezaopatřené dítě, nárok na sirotčí důchod. Pro účely posouzení nároku na tento důchod jde o dítě, jemuž zesnul rodič, osvojitel nebo osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy (společné výchovy manželů). Osiřelé dítě však nemá nárok na sirotčí důchod v případě smrti jeho pěstouna nebo manžela/manželky pěstouna.

Účelem ochranné lhůty je zabezpečit osoby pro případ dočasné pracovní neschopnosti nebo nároku na peněžitou pomoc v mateřství, i když se podmínky pro tyto dávky splní po určité době po skončení pojištění, tj. po ukončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Ochranná lhůta přitom plyne jen z pojištěné činnosti a zaniká vznikem nového pojištění. Ochranná lhůta při uplatňování nároku na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne skončení pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu než sedm kalendářních dnů, činí pouze tolik dnů, kolik trvalo toto poslední pojištění. V případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství může být ochranná lhůta delší. U žen, kterým pojištění zaniklo v době těhotenství, běží tato lhůta tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. V ostatních případech nároku na peněžitou pomoc v mateřství trvá ochranná lhůta sedm kalendářních dnů, pokud netrvalo pojištění kratší dobu. V některých vymezených případech ochranná lhůta neplyne. Jde o pojištěnou činnost poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu
pro invaliditu 3. stupně; zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce; zaměstnání studentů po dobu školních prázdnin; další zaměstnání sjednané jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání a dále v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody. Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena.

V jednotlivých případech, kdy má podmínka daná zákonem o nemocenském pojištění nebo zákonem o důchodovém pojištění na pojištěnce nepříznivý dopad, lze podat žádost o odstranění tvrdosti. Nepříznivý dopad zákonné podmínky musí být takový, který zákon nemohl předvídat. V písemné žádosti o odstranění tvrdosti musí být uvedeno, v čem žadatel spatřuje tvrdost. Žádost se podává tomu, kdo je oprávněn odstraňovat tvrdost, obvykle jde o ministra práce a sociálních věcí. Rozhodnutí v řízení o odstranění tvrdosti se vydává nejpozději do 90 dnů od zahájení řízení. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný žádný opravný prostředek (odvolání) a není možný ani soudní přezkum. Lze pouze podat novou žádost, která musí obsahovat jiné důvody než žádost předchozí.

Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky (např. rodič dítěte) má odpovědnost za přeplatek na dávce nemocenského pojištění a je povinen jej uhradit plátci dávky (okresní správě sociálního zabezpečení). Přeplatek na dávce vzniká, pokud dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela. Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky je odpovědný za přeplatek, pokud přeplatek zavinil, například nesplněním některé povinnosti, nebo jestliže přijal dávku, i když musel předpokládat, že byla vyplacena neprávem či ve vyšší částce, než náležela. Odpovědnost za přeplatek mají také jiné fyzické nebo právnické osoby (např. ošetřující lékař nebo zaměstnavatel), pokud přeplatek zavinily. Odpovědnost za přeplatek je solidární, ručí za něj společně a nerozdílně všichni, kdo jej způsobili, a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Povinnost k úhradě přeplatku vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění. Výjimkou je přeplatek do výše 100 Kč, kdy povinnost k úhradě nevzniká. Orgán nemocenského pojištění může uhrazení přeplatku z části nebo zcela prominout. Za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit, se považuje rovněž vyplacené nemocenské v případě krácení nebo odnětí nemocenského a nemocenské vyplacené pojištěnci, kterému byl zpětně přiznán důchod starobní nebo invalidní pro invaliditu třetího stupně, po dobu delší, než po kterou mají poživatelé těchto důchodů na nemocenské nárok. Ten, kdo zavinil svým protiprávním jednáním, že došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění zavinilo více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a nerozdílně, pokud se nedohodnou jinak.

Noclehárny patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• a poskytnutí přenocování.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o ambulantní sociální službu (přenocování nelze chápat jako pobyt v zařízení, nejde tedy o pobytovou sociální službu), která je poskytována za úhradu. Výši úhrady stanoví poskytovatel služby.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Jako nízkoprahové jsou označovány sociální služby nebo zařízení sociálních služeb, které jsou poskytované způsobem umožňujícím co nejvíce snížit vliv různých objektivních a subjektivních překážek, které by mohly bránit využívání služby nebo od něho odrazovat osoby, kterým je určena. Nízkoprahové služby jsou proto koncipovány jako bezplatné nebo je výše případné úhrady za využití služby či některých jejích činností nastavena tak, aby se pro zájemce o službu nestala nepřekonatelnou překážkou. Podstatnou okolností jsou také jejich dobrá dopravní dostupnost, vhodně nastavená provozní doba, možnost využívání služeb bez nutnosti uvádět osobní údaje tam, kde by to jinak bylo nezbytné (např. pro účely smlouvy), nebo to, že existuje jen minimum pravidel (případně „kontraindikací“ apod.) bránících nebo omezujících jejich využívání (např. v kontaktním centru sice je zakázáno jakékoli nakládání s omamnými látkami, ale i osoba pod vlivem těchto látek může služby tohoto zařízení využít). Pro nízkoprahové služby je často příznačné také spíše postupné budování důvěry uživatelů v organizaci a její personál, tak aby osoby, které se setkávají se službou poprvé, neztratily důvěru nebo zájem o její využívání např. kvůli příliš vysokým nárokům na jejich zapojení apod. Nízkoprahové služby tak velice často jejich uživatelům umožňují uspokojení potřeb, které nevyžadují těsnější spolupráci, opakovaný kontakt, větší zájem či úsilí jejich uživatele (např. v případě kontaktních center může jít o pomoc při osobní hygieně, výměnu infekčního materiálu nebo např. snižování zdravotních dopadů spojených s rizikovým způsobem života). Zároveň ale mohou nízkoprahové služby svým uživatelům nabídnout činnosti, které předpokládají větší zájem a spolupráci ze strany uživatele v situaci, kdy o tyto další služby uživatel projeví zájem (např. zprostředkování kontaktů na léčebná zařízení, jež mohou uživateli pomoci k trvalé abstinenci apod.).

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež patří mezi služby sociální prevence. Jsou určena dětem ve věku od 6 do 26 let, ohroženým společensky nežádoucími jevy (např. kriminalita, závislost na omamných látkách aj.). Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí, chránit je před vznikem nepříznivých sociálních situací a vytvářet podmínky pro řešení nepříznivých sociálních situací. Služba může být poskytována osobám anonymně. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně, případně také terénní formou. Jde o nízkoprahovou službu, která je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)